Dopis nerozhodnutému kardinálovi

Nezorientovaný pane kardinále,

je nám s Fančou moc líto, že se nedokážete v situaci kolem Běloruska vyznat. Možná jste na to moc odtrženej od normálního světa, protože my vobyčejný lidi to chápeme až moc dobře. Zkuste tedy trochu ubrat církevní latiny a potlačit svou příliš opatrnou předstolici (s prominutím Vaše Eminence) a bejt úplně normální, jako váš kolega v Minsku.

Já to s Fančou vidím tak, že protestovat proti totalitě je nejen právo, ale i povinnost a zemřít za dobrou věc je mučednictví, to by měla církev dost dobře znát, ne?

Říkala Fanča, abych vám napsal, že by byla moc ráda, aby mohla být na vás taky tak hrdá, jako byla na vašeho před-před-chůdce, kterému se situace zdála dostatečně přehledná k tomu, aby stál na straně totalitou ničeného národa. A že prej už ji nebaví se furt dokola zpovídat z toho, že si až tak moc nevážila svého primase, takže už to asi začne vynechávat.

S povinnou úctou Hugo