Lepší pravdu nenajít, než ji nehledat

Tak jsem konečně snad pochopil svou diagnózu. Říká se tomu veritofobie. Je to v podstatě neléčená veritománie. Oběma poruchami se zabývá veritologie - nauka o hledání pravdy. Ale zatím na to odmítám brát nějaké prášky od psychiatra.

Pochopení sama sebe mi vysvětlilo mnohé. Především to, že v církvi (církvích) je tolik lidí šťastnějších než já. Mají to výhodu, že této chorobě nepodlehli. Pravdu prostě nehledají, alespoň ne chorobně. Co je správné a jak věci chápat jim někdo řekne a oni mají vystaráno. S ničím si pak zbytečně nelámou hlavu.

Chytil jsem to asi někdy v pubertě. Vlastně možná ještě dřív. Když jsem zjistil, že mi rodiče soustavně lžou o Ježíškovi a Vánocích a já jim to tak dlouho věřil. Od té doby jsem k nějakým levným instantním tvrzením podezřívavý.

Problém je ale v tom, že naprostou většinu tvrzení si ověřit nemůžu. Dokonce ani fakta obecně ověřitelná. Nemám na to vědomosti, vybavení, čas ani peníze. A taky je toho strašně moc. Potom je taky hodně toho, co se ani nedá sdělit nebo předat: zážitky, pocity, radost, láska nebo bolest. Každý člověk (a že nás je) každou vteřinu něco prožívá, co já nepochopím. Takže vynásobeno počet lidí krát počet vteřin třeba za rok je počet člověko-zážitků za rok, které si nemohu ověřit, dokonce ani pochopit.

Samozřejmě, k čemu by mi to taky bylo, že? Jenom tak uvažuju, co všechno nevím. Zároveň obdivuju Boha, který to má vychytaný i se všemi vztahy mezi tím, souvislostmi, příčinami a následky. Ještě štěstí, že nechodí k psychiatrovi. Dal by mu nějaký prášky, aby ho to přestalo bavit. On i přesto, že zná celou Pravdu v jednotlivostech, souvislostech i celku, tak ještě stíhá mít ještě Lásku, a to nejen k celku tak něj ánblok (nebo ánblog?), ale i ke každému z nás (a že nás opravdu je) v každé vteřině. Tak to taky nepochopím.

Jenom je mi jasné, že kdyby si Bůh ještě bral osobně proti sobě každou naši blbost nebo selhání, tak by se z toho už fakt zbláznil. Ale stejně si pořád myslím, že je lepší pravdu nenajít, než ji vůbec nehledat. A s ní a v ní snad najít i kousek té Lásky.